Blog›Články

Je rýže nejoblíbenější příloha?

Nejoblíbenější přílohou ke každému jídlu ve světě fitness je bezpodmínečně rýže. Snad každý má kamaráda nebo kolegu, který pravidelně nosí v krabičce „kuřecí s rýží“. Rozdíly mezi jednotlivými druhy, způsoby přípravy a mnoho dalších zajímavostí o rýži se dočtete ve dnešním článku.

Jeden z nejlepších a nejkvalitnějších zdrojů komplexních sacharidů je rýže. Podle statistik patří také mezi nejvíc konzumované potraviny na celém světě. Jednoletá bylina produkuje ve své výšce od 0,5 do 2 m tzv. obilky. Ty si můžeme představit jako jakýsi výživný plášť rýže. Obilky jsou zdrojem sacharidů, bílkovin, tuků, minerálních látek, vlákniny a některých vitamínů. Naproti tomu rýže neobsahuje lepek ani cholesterol a patří tak mezi nejméně alergenní potraviny. Dále obsahuje příznivé množství draslíku a sodíku. Díky malému množství tuků je lehce a rychle stravitelná.

Dělení podle zpracování

Po sběru se rýže zpracovává a odstraňují se obilky a klíčky. Tím samozřejmě dojde i k odstranění některých minerálů, vlákniny apod. Podle stupně omletí dělíme rýži na neloupanou, pololoupanou a loupanou. Pololoupanou rýži známe pod označením rýže natural neboli celozrnná. Rýže loupaná je zcela zbavena povrchových vrstev a je označována jako rýže bílá (rafinovaná). I když se nejedná jednoznačně o omletí, můžeme do této klasifikace zařadit i rýži parboiled. Tento proces spočívá v působení horké vody nebo páry pod tlakem na neloupanou obilku, usušení a následné omletí. Minerální látky a vitamíny tímto procesem pronikají z vnějších vrstev do zrn rýže, poté na povrchu zatvrdnou a dojde ke zpevnění. Parboiled rýže díky tomu tolik nelepí a zároveň si zachová nutričně hodnotné látky, které se jinak ztratí.

Tvary a druhy rýže

Obilovinu dělíme také podle tvaru na rýži dlouhozrnnou, střednězrnnou a kulatozrnnou. S tvarem se do jisté míry mění i vlastnosti a použitelnost. Krátká a kulatá zrna se více rozvářejí a jsou lepivější. Dlouhá zrna naopak lépe drží svůj tvar a obsahují méně vody. Existuje mnoho druhů a odrůd rýže z nichž je u nás nejznámější basmati a jasmínová rýže. Díky dlouhým a úzkým zrnům je basmati rýže málo lepivá a také potřebuje kratší čas varu. Tím, že tolik nelepí, je vhodnější pro přílohy. Tento druh má také výbornou chuť. Jasmínová rýže má charakteristickou chuť a vůni po jasmínu. Po uvaření více lepí a je proto vhodnější pro přípravu sushi a rizot. Vhodné ke konzumaci jsou oba druhy, záleží jen na našem apetitu.

Vařit, nebo dusit?

Poslední otázkou může být, jak rýži správně připravit? Existují dvě nejpoužívanější tepelné přípravy rýže, a to vaření a dušení. Pro vaření je nejvhodnější dlouhozrnná rýže, která se v objemu 1,5 – 2 l vaří 15 až 20 minut. Scezením rýže dojde ke ztrátě části vitamínů a minerálních látek. Tím nechceme naznačit, že tento způsob přípravy je nevhodný. Jen je dobré vaření střídat s dušením. Dušení provedeme tak, že do hrnce vložíme rýži a vodu v poměru 1:1. Na mírném ohni dusíme zhruba 20 minut, nemícháme. Konec poznáme tak, že se veškerá voda vyvaří. Jelikož nesléváme, tak se tímto procesem přípravy zachovají vitamíny a minerální látky v rýži. Pokud doma vlastníme elektrický hrnec na rýži (rýžovar), tak dušení probíhá značně rychleji.